METODA JONATÁN

V čem spočívá
Na počátku stromu je semínko… To je vše, co potřebujete.

  1. Semínka získáváme během léta, na podzim při moštování, nebo během zimy při zpracovávání ovoce.
  2. Semínka se dají přes zimu „stratifikovat“ – jaksi „připravit na výsev“, což vyžaduje trpělivost, která není mou silnou stránkou, zvláště existuje-li jednodušší řešení a to v našem případě existuje. Chcete-li desítky, stovky a tisíce semenáčků, rozhoďte po pozemku vylisované zbytky jablek z moštování, nebo během zimy odhazujte ohryzky, zbytky z výroby křížal…. Budete mít hned na jaře jablečný koberec.
  3. Za rok či dva semenáčky opatrně vyndáme – aby byl zachován kůlový kořen. Zasadíme na trvalé stanoviště a pečujeme o ně jako o zeleninu – plejeme, hnojíme, zaléváme.
  4. Po prvních plodech (předpokládáme cca po 8mi letech… +- 3 – opravdu těžké předpovědět) vyselektujeme – to znamená, že ochutnáme, nejlepší necháme v požadovaném sponu (cca 6-8 m) a méně dobré odstraníme. Je možné je ještě využít – přeroubovat, nebo přesadit na méně cennou lokalitu – např. k cestě nebo na okraj lesa pro ptáky. Před přesazením je obryjeme – tedy připravíme přerušením kořenů a v následujícím roce přesadíme.

Místo, na kterém pěstujeme semenáčky, může být zároveň trvalým stanovištěm. Vysejeme na okraj pole, stromky odebíráme k přesazení, ale na každém 0,5 – 1m stromek necháme. Roste tak tam, kde byl „zasetý“, což je pro něj bezesporu nejlepší (a dobře zvládá sucho).
Vznikají tak polní sady – snad ty nejkrásnější krajinotvorné prvky vůbec. Šířka polí může být různá. Dle našich pozorování to u nás bývá nejčastěji kolem 12 ti metrů. Dnes na políčkách, kde se přeci jen pracuje občas s nějakou technikou, to může být tak 15-20 m – aby se traktor otočil. Víc asi není třeba.

Kde se vzala
Tento způsob pěstování je tradiční. Údajně bylo takové semenáčkové políčko v každé vesnici – především na Moravě: „Kdo donde, tomu dáš ten stromek …“. Také bychom rádi docílili toho, aby byly semenáčky dostupné v každé vesnici …

Kde se s ní nejčastěji setkáte
Takto si stromy opatřuje sama příroda, o tom není pochyb.

Výhody

  • Získáte strom se zachovaným kůlovým kořenem, který je jeho vlastní, což je ten nejlepší předpoklad pro silný, vzrostlý kmen a efektivní hospodaření s vodou i boj s nemocemi
  • velmi pravděpodobně bude strom dobře přizpůsobený místním podmínkám (počasí, vláha, škůdci, hlodavci, choroby)
  • máte strom dlouhověký
  • můžete vypěstovat jablko, které nikdo jiný nemá – naprostý originál. Například golden delicius je prý výsledkem nalezení náhodného semenáče kdesi na jedné ze zahrad v Americe.

Nevýhody

  • Tímto způsobem neuchováváme konkrétní odrůdy (jako u výše popsaných pravokořenných vegetativně množených stromků) – produkujeme takové náhodné „křížence“ s jablky, která budou z části dobrá, ale zákonitě z velkého procenta semenáčků též malá a kyselá
  • šlechtitelé budou mít nejspíš výhrady, ale je-li naším cílem vzrostlý krásný strom v krajině s dobrým ovocem a ne genofond, pak to nevadí
  • Tato metoda je velmi náročná na trpělivost. Základem slova trpělivost je „trp“ a zrovna tady je takový výklad občas na místě. Vše je velmi pracné a zdlouhavé.

Závěrem
O Jonatánovi zpívá skupina Hop Trop: „…kam šel, ho všude chválej, že jabloňovou álej pro všechny vysázel…“. Byl to údajně chlapík, který cestoval po státech a prostě „sázel“ (vzhledem k tomu, že měl pytel semínek – spíše „sel“) jabloně.
Tato metoda je velmi nízkoprahová – pro každého. Nepotřebujete žádné počáteční investice a můžete naráz založit porost obrovského množství stromů. Přiznáváme, že jí chápeme trochu jako experiment. Nevyzpytatelnost semenáčků se dá zmírnit „ředěním“ osvědčenými ročními semenáčky jaderniček nebo antonovek. Ty se dají běžně sehnat. Cena takového ročního semenáčku se pohybuje mezi 5-10,- Kč a je u něj zaručeno, že strom bude vzrostlý a jablka poživatelná.