„SVOBODU STROMŮM“

V čem spočívá
Stromek, který zakoupíte v zahradnictví, částečně i s korunkou zahrnete zeminou. Výhonky, které z něj vyrazí, jakoby chtěly tvořit keř, pak oddělíte a zasadíte. A výhonky vyrazí každým rokem znovu – můžete tak snadno získat stovky stromečků (tímto způsobem se vlastně produkují vegetativní podnože). Strom rostoucí na vlastních kořenech můžeme pak vnímat jako „svobodný“.
Jak jsem psala v úvodu, zpravokořenit stromek se dá také tak, že jej zasadíme hlouběji, aby místo roubu bylo pod zemí. Roub zapustí vlastní kořínky a podnož se tak jaksi vyřadí z provozu. Nabízí se možnost zpravokořenit strom naschvál. Můžete to zkusit se zákrskem. Ale my při výsadbách musíme být velmi ostražití, aby nám naši dobrovolníci nezpravokořenili vysokokmen. Když totiž zahrnete „kolínko“ (místo roubu), ona podnož, je „vyřazená z provozu“, vzdáváte se této výhod, které vám dává (bohatý kořenový systém, bujný růst) a riskujete, že stromek bude v důsledku mělkého kořenění nevzrůstný.
Metodu popisuji pro celkový přehled, máte-li v úmyslu takto množit stroky, je třeba hlubšího studia (např. v knize Ekozahrady Jaroslava Svobody je popsaná velmi srozumitelně).

Kde se vzala
Záznamy o podobném experimentování máme z padesátých let, avšak intenzivní výsadby té doby veškeré alternativy vytlačily, takže zkušeností mnoho není. Máte-li nějaké vy, napište.

Kde se s ní nejčastěji setkáte
Takový strom už v přírodě ojediněle nalézt můžete. Je to mechanismus, který zaručuje stromům nesmrtelnost. Když starý strom skloní větve až k zemi, nebo se položí, ale pořád ještě bere výživu z kořenů, může se větvička zahrnout hlínou či krtičinou, zapustit kořeny a život jde dál.

Výhody

  1. Strom má své vlastní kořeny.
  2. Je to velmi jednoduché. Na rozdíl od roubování – zde nic nepropojujete, „neznásilňujete“, jeví se to jako přirozené a vlastně i efektivní.

Nevýhody

  1. Kořeny vegetativně množeného stromku nemají takovou hloubku ani rozsah jako s kořeny stromu ze semínka.
  2. Je těžké hledat v praxi stromy takto vypěstované, použijeme-li tuto metodu, vždy to bude do značné míry experiment.
  3. Takto množit je možné jen některé odrůdy – spíše modernější – staré původní, bohužel, právě s malými úspěchy.

Závěrem
Příznivci pravokořenných stromů jsou často příznivci permakultury a přírodě blízkých způsobů pěstování. Vnímají roub jako prvek, který podnož „škrtí“. A něco na tom bude, protože výrazné zúžení můžeme na kmeni v místě roubování u vzrostlých stromů často zřetelně vidět.

Čtěte dále 4. Metoda – Pravokořenné stromy  generativně množené  (Jonatán)