STARÁ DOBRÁ TRADICE

V čem spočívá
Podnož je na rozdíl od předchozí metody množená generativně – tedy semínkem. Vyrostlý semenáček se pak očkuje, nebo roubuje požadovanou odrůdou v různých fázích růstu.
V praxi se takové stromy využívají k vysokokmenným výsadbám. U semenáčku, jenž pochází ze stromů schopných mohutnějšího vzrůstu (nejčastěji jaderničky moravské), se totiž předpokládá rozvinutý kořenový systém, silný kmen, mohutná koruna a dlouhý věk stromu.

Kde se vzala
Roubování stromů začalo být využíváno počátkem 19. století. Je označováno za jakéhosi předchůdce klonování – z jednoho stromu vypěstujeme velké množství jedinců s téměř shodnými plody.

Kde se s ní nejčastěji setkáte
Ani takový strom v divoké přírodě nenajdete, avšak ty krásné vzrostlé stromy ve vesnických zahradách a alejích byly vypěstovány převážně tímto způsobem.

Výhody

  1. Sice dlouho roste, ale taky dlouho vydrží. Běžně 80 i více než 100 let, máme i 300 leté stromy. Je to jedna z mála hodnotných věcí, kterou tu můžete zanechat hned několika generacím vašich potomků.
  2. Původní staré odrůdy, jež se tímto způsobem nejčastěji pěstují, jsou odolné a přizpůsobené místním podmínkám – nenáročné, nevyžadující chemické ošetření ani dlouhodobou závlahu.
  3. Kořeny semenné podnože lépe odolávají hlodavcům, to mohu potvrdit i s tak krátkodobými zkušenostmi – na pozemku, kde se mí rodiče snažili 8 let bez úspěchu vypěstovat zákrsek, mám já stromky na semenné podnoži již desátým rokem a sklízím jablka.
  4. Vysoký kmen se dá snadno ochránit před poškozením domácí i divokou zvěří, pozemek se nemusí oplocovat.
  5. Pod stromy se dá půda obhospodařovat sekačkou, koňmi i traktorem, výsadba může tvořit sad – pod stromy je tráva, nebo tzv. polní sad – pod stromy jsou políčka.
  6. Dobře zapěstovaný strom vyprodukuje za sezónu i stovky kilogramů ovoce.
  7. Vzrostlý strom zlepšuje okolní prostředí – snižuje prašnost, zvyšuje vlhkost vzduchu.
  8. Slouží jako protihluková bariéra.
  9. Poskytuje stín – lidem, ale i zvířatům – pro pastevní odchov zvířat může být možnost úkrytu zcela zásadní výhodou, obzvláště v současných horkých létech. Pozoruji, jak první, co noví sousedé udělají po tom, co koupí pozemek pro stavbu domu je to, že vykácí absolutně všechny vzrostlé stromy. Pak si postaví pergolu a bazén. Ale není stín jako stín. Stín stromu poskytuje díky mnoha vrstvám listí a vyšší vlhkosti úkryt s teplotou vzduchu nižší až o 10 stupňů, než ten pergolový.
  10. Strom poskytuje potravu a úkryt ptákům i hmyzu a to za svého života i po něm – jako suchý strom je ve fungujícím ekosystému nepostradatelný.
  11. Necháte-li lézt po stromech děti od útlého věku, budou to umět a nebudete se muset obávat, že vám někde spadnou, když zrovna nebudete nablízku. Navíc budou mrštné, fyzicky zdatné a zdravé.
  12. V dobách tak chudých, že doslova nebylo na chleba, se ve vysoké míře konzumovalo sušené ovoce – často skutečně namísto chleba. Bylo také téměř jediným sladidlem. Dnes již pro nás ovoce ze zahrady není nezbytné, ale stále je jakousi rezervou pro případ selhání současného – na ropě závislého a křehkého způsobu zásobování potravinami.

Nevýhody

  1. Strom roste dlouho a začne pozdě plodit. Zpravidla po 8mi letech, u některých odrůd i po 15ti. Už jsem sklidila jablko i 4 roky po výsadbě, ale lepší počítat s nutností být trpělivý.

Závěrem
Vysokokmenný strom je nepostradatelným prvkem v krajině – z pohledu praktického, historického i estetického, spojuje nás s našim dětstvím, předky i potomky, tvoří domov.

Čtěte dále 3. Metoda – Pravokořenné stromy vegetativně  množené („svobodu stromům“)